|
V první písemné zmínce z roku 1392 potvrzuje olomoucký biskup Mikuláš manželce biskupského maršála Jošta z Volfsburku Elišce věno 150 hřiven roční činže ze vsi Nová Bělá. V případě, že by do této částky něco chybělo, měl rozdíl doplatit Joštův otec Markvart ze svého statku v Nové Hrabové. Podle dalšího zápisu v lenní knize olomouckého biskupství držitelem paskovského panství byl Jošt a jeho bratři. K panství patřil Paskov - ves, tvrz a dvůr, Nová Bělá, Nová Hrabová, část Staré Hrabové a Malý Sviadnov. Pod paskovské panství patřila Nová Bělá až do zrušení poddanství v roce 1848.
Historici Novou Bělou označují za lesní lánovou ves se záhumenicovou plužinou a zákupní dědičnou rychtou. Ve středověku měla asi 25 lánů orné půdy. Lánem se označovala půda, kterou v době kolonizace stačil obdělat jeden člověk s koňským dvouspřežím.
Podle lánového rejstříku bylo v Nové Bělé v roce 1676 22 usedlíků. 17 z nich hospodařilo na půdě o výměře 21 až 60 měřic, pět usedlíků byli domkaři. Obec tehdy vlastnila kovárnu a les Bučina, vrchnost měla v katastru obce dva rybníky, les Lipiny a oboru v lese Bučina. V roce 1698 postavila krčmu, kterou vzápětí prodala poddanému Janu Figarkovi za 300 zlatých.
Pohlednice představuje nejdůležitější místa, s nimiž byl spojen každodenní život obyvatel Nové Bělé. Vedle školy a kaple to byl především obecní hostinec (uprostřed) a prodejna se smíšeným zbožím (vlevo dole). Kolem r. 1918
V roce 1795 byla na obecní náklady a ze sbírek občanů vybudována v Nové Bělé kaple, v roce 1823 byl na novobělských polích vztyčen kamenný kříž. Také v Mitrovicích byla vybudována kaplička, kterou zde prý nechala postavit manželka zavražděného sedláka. Sedlák ujížděl na koni cestou od Zábřehu k Místku s větším množstvím peněz ukrytých pod sedlem. Nešťastníka však přepadl lupič a zákeřnou ranou bohatého sedláka srazil k zemi. Poplašený kůň uháněl i s penězi dál až domů. Druhá verze však uvádí, že jezdcem byl vrchnostenský úředník a kapli dala postavit paskovská hraběnka. Nicméně v roce 1928 byla na místě původní zchátralé kapličky slavnostně vysvěcena kaple nová.
Obecná škola vznikla v Nové Bělé r. 1872, od r. 1909 ji navštěvovaly rovněž děti z osady Mitrovice.Kaple sv. Kříže pochází z r. 1795. Kolem r. 1918
Kromě kostela měla Nová a Stará Bělá společnou až do roku 1872 také školu. O tom, zda vybudovat vlastní jednotřídku nebo finančně podpořit rozšíření školy starobělské, se rozhodovalo v místním referendu v roce 1869. Každý majitel domu musel tehdy veřejně vyjádřit svůj názor. Nová škola byla nakonec i přes řadu problémů přece jen postavena. |
|
Školní budovu navrhoval místecký stavitel Hartmann. Z finančních důvodů však docházelo k četným stavebním změnám. Nebyl např. realizován zřejmě nejvýraznější architektonický prvek objektu, jímž měla být věžička s hodinami. Všemu trápení se školou nebyl konec ani po opožděném zahájení vyučování na podzim roku 1872. Místo na jednotřídce bylo nepříliš lukrativní. Provoz školy byl proto v roce 1876 ukončen. Nezájem o učitelské místo vyburcoval k nadměrné aktivitě členy místní školní rady, kteří nakonec dosáhli zařazení školy do tzv. vyššího platového stupně a děti mohly v následujícím roce opět usednout do lavic.V roce 1909 začaly chodit do této školy i první děti z Mitrovic. V roce 1771 bydlelo v Nové Bělé 190 dospělých a 53 dětí. O šedesát let později měla obec už 537 obyvatel a 89 domů. Zápisy z roku 1843 uvádějí, že se zde hospodařilo na 1265 jitrech půdy, z toho 775 jiter polí, 76 jiter luk a 61 jiter neproduktivní půdy. Obyvatelé vesnice chovali 76 koní, 230 kusů hovězího dobytka, 30 ovcí a 103 vepře.K dalšímu velkému oživení života v obci došlo ve druhé polovině 19. století, kdy se Novobělané přestali živit výlučně zemědělstvím a začali dojíždět do dolů a hutí do Ostravy. Zatímco v roce 1843 zde bylo 556 obyvatel, v roce 1900 už 939 a v roce 1940 už 1756 obyvatel. K Moravské Ostravě byla Nová Bělá připojena v roce 1941, o 13 let později se stala opět samostatnou obcí. Pod Ostravu začala patřit opět v roce 1975 a to především jako zázemí pro bytovou výstavbu.
Původ znaku obce
Znak obce tvoří smrk provázený dvěma štíty, zlatá růže a stříbrná mitra. Smrk byl převzat z obecní pečetě pocházející z roku 1718. modrý štít se zlatou růží je symbolem města Ostravy a červený štít s biskupskou mitrou je symbolem osady Mitrovice, která byla založena v roce 1799 Josefem Mitrovským a součástí Nové Bělé je do roku 1850.
Představitelé obce 1664 - 2003
Jakub Lyčka 1664
Václav Vančák 1676
Ondřej Vojna 1688
Jura Haladej 1691
Ondřej Lyšnia 1698
Jan Vojna 1722
Tomáš Nováček 1728
Jan Pešat 1732
Matěj Nováček 1738
Josef Slamečka 1745
Václav Štverka 1748
Jiřík Chlupatý 1763
Josef Holáň 1773
Mikuláš Kubečka 1783
Jan Mácha 1800
Janošek 1866- 1868
Ignác Sýkora 1868-1874
Antonín Nováček 1882-1885
Jan Mácha 1885-1888
Karel Lyčka 1888-1895
Jan Matěj 1895-1903
Emil Rokyta 1903-1909
Alfons Mácha 1909-1919
František Choleva 1919-1931
Emil Matěj 1931-1941
Rudolf Šugar 4.5.-20.7.1945
Leopold Golka
20.7.1945-31.12.1946
Vilém Kanclíř
18.12.1950- 27.5.1951
Leopold Golka
28.5.1951-.17.12.1952
Karel Urbánek
18.12.1952 -23.5.1954
Petr Němec 1954-1957
Zdeněk Palička 1957-1960
František Langer 1964-1971
Karel Urbánek 1971-1975
Předsedové občanského výboru v letech 1975-1990:
Vladimír Vontor, František Bednář, Jaroslav Mácha, Jan Horák.
Starostové:
Miloslav Vašíček 1990 - 1998
Vladimír Stuchlý 1998 - dosud |
